Charakter kroje v regionu

               Jinačovice 1900                   Moravské Knínice 1910                  Kuřim 1928

 

 

                                          Lelekovice 1910 - svobodné

 

                              

                         V Brně - Komíně se doposud používají i dochované originály krojů

 

 

 

Význam kroje dnes, pojmy ,,tradice", ,,folklór"         

 

                       

Tyto pojmy lze vnímat buď jako výraz jednoho ze žánrů nebo jako produkt domoviny a jejich užívání jako projev příslušnosti a vztahu k ní. 

 

     Jakkoli byl v minulosti život našich předků těžký a od toho dnešního odlišný, z pohledu sociálního prostředí přece ve společenských vztazích a zvyklostech navazoval na zavedený způsob života menších celků,  předchůdců každé i té sebevětší lidské společnosti a z toho pohledu můžeme vypozorovat klady.

                                                                                                             Dožinky 1929

 

V nových dobách industrializace se mnohé projevy svornosti a vlastenectví vytrácejí. Vyspělé společnosti si toto své bohatství uchovávají. Sounáležitost místních s místním prostředím, upevňování lokální identity a mezilidských vztahů a zachování tradic patří mezi vysoce kulturní hodnoty dnes podporované na úrovni států i Evropské Unie. 

 

     Těžko si představit lepší symbol těchto hodnot, vyjadřující vztah místní společnosti k svému prostředí než kroj takový, jaký používali i naši předkové. Jde o společný prvek užívaný bez ohledu na odlišnosti v politickém názoru nebo jiné jaké známe z dnešní doby (různé profese, zájmy, sportovní kluby, spolky,…). 

 

     Pojem „tradice“ znamená předávání. Je dobré vážit si kladných hodnot z minulosti a uchovat je tak, abychom se z nich mohli těšit i v budoucnosti.

 

     S tímto souvisí také pojem „folklór“, který označuje projevy lidové kultury.

 

     V Knínicích se zvyky kolem hodů a obnovy krojů odehrávaly ze samozřejmé sounáležitosti, takže hosté z oblasti Slovácka, kteří k nám na slavnosti vítali, vyjadřovali údiv nad absencí souboru, který by vše zaštiťoval, jak na to jsou z domova zvyklí. V dnešní době je obvyklé, že se o lokální kulturní zvyklosti starají tzv. folklorní soubory.

     Touto cestou udržování kulturního dědictví se posléze vydali také kníničtí. Nejen jim mají sloužit tyto stránky.

     V budoucnu bude jedině dobře, jestliže se v obci podaří objevit další cenné dílce nebo fotografie, které mohou dále doplnit a rozšířit naše nashromážděné informace.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                                                                   Markétské hody 1997

                                                                                                                                                                                                       -Jan Helán-