Ženský kroj

Podle účelu sloužil kroj buď jako pracovní, nebo sváteční. Existovala ale i polosváteční varianta. Byl to kroj nošený v neděli odpoledne nebo též do města. Tuto roli plnily nové součásti pracovního kroje. Jako pracovní byl pak používán po obnošení.

Na dlouhou košili s rukávy (sahala až ke kolenům) se vždy oblékaly sukně se zástěrou (pokud jde o délku sukně, ta se během 19. století měnila, zpočátku byla do půli lýtek, později se nápadně zkrátila, koncem století však sahala téměř ke kotníkům).

V létě se nosila kordulka s rukávci, za chladna se oblékaly kabátky a nosily přehozy, v zimě kožíšky střihu kabátků. Rozdíl mezi svobodnými a vdanými příliš nebyl, jen se neslušelo, aby se děvčata oblékala příliš teple, pro ženy ke svátečnímu úboru patřil kabátek. Části pracovního kroje bývaly z levnějších materiálů, byly méně zdobeny, mívaly však obdobný střih jako součásti sváteční, nebo se užívaly sváteční obnošené. Děvčata do dvanácti let chodila  Honzárkovi z č.42, sváteční oblečení,

na pole jenv košili, v jedné sukni a modré zástěře.                                 foceno na Vranově 1892

Šátek "turečák"

Na brněnsku se objevil kolem roku 1830. Vytlačil všechny ostatní úbory hlavy a setřel rozdíly mezi svobodnými a vdanými, starými a mladými.11) Během století se v každé obci vyvinul místní úvaz. Počátkem 20. století jej, tímto stylem uvázaný, nosily ženy v neděli do kostela. 12)

"Darebník"- kabátek

Krátký kabátek s nabranými rameny, se zaobleným výstřihem a se šůsky v pase. Byl ze sametu tmavé barvy (viz. originál v č. 42 u Helánů). Ozdobná byla řada zlatých knoflíčků a aplikace v oblasti zápěstí. Oválný výstřih si ženy v chladnějším období vyplňovaly “střapčákem", který zároveň tvořil sváteční doplněk.

Kabátků bylo vice typů:

Kacabajka -

kabátek upjatý ke krku s úzkými rukávy (na obr. nahoře). Marinka - letní kacabajka z lehčího materiálu a s oválným výstřihem. Pluska - na širším brněnsku se takto

nazývala přepásaná halenka s přeloženým límečkem a rukávem nestaženým do manžety. Jupka - kabátek z pozdější doby. Byl do pasu (bez šůsků). Kabátky mohly být prosté, nebo vepředu zdobené aplikací. Zdobily se i na manžetách a šůscích.

Sukně

Celkový ráz svátečního oblečení vyplývá z fotografie Honzárkových z č. 42 na pouti na Vranově. Žena má kacabajku s vyčnívajíci krajkou okolo manžet i u krku, bílou sukni přepásanou tmavou lesklou zástěrou. Sukně je rovněž dole zdobena vyčnívající krajkou lemu spodní sukně. Dále se zdobila sámky nebo proužky odlišné barvy. Muž již v černém obleku.

Fěrtoch-zástěra

– černá “glancovaná”, nebo viz foto Marie Helánová a Krojové materiály na Brněnsku výše.

Boty

Černé šněrovací, kotníčkové s vyšším podpatkem, tak jako u svobodných děvčat.

Košile

Ke kabátkům se nosily košile, ke kordulkám i nabírané rukávce a to zřejmě i na pole. Ve starší době (před rokem 1870) se chodilo v kordulce s rukávci i do kostela, to se však začalo později považovat za naslušné a oblečení s kordulkou a rukávci se odsouvá z nedělního nošení do oblečení pro tanec.¹³⁾ Svátečním pro ženu byl dále kroj s kabátkem.

Kordulka

Totožná s kordulkou děvčat. Nosila se i spodní kordulka, ta se tvarem plně přizpůsobila tělu a jejím úkolem bylo zpevňovat je a chránit před chladem

Pracovní kroj

Po domě ženy chodily v rukávcích s kordulkou obdobnou střihem sváteční kordulce. Na pole nosily košile s dolní částí z hrubého konopného plátna, horní část (stánek) byla jemná. Spodní kordulka se na brněnsku i nahrazovala ve předu zapínaným obdélníkovým pruhem plátna se dvěma ramínky.¹⁴⁾ Oblékaly jednu až dvě sukně a opásaly se zástěrou. Novější svrchní části se šetřily a odkládaly se na “hóvrati”.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11) Miroslava Ludvíková - Kroj brněnského venkova

12) Jitka Matuszková, Jinačovice, 650 let od první zmínky, r.2008,s. 167

13) 14) Miroslava Ludvíková - Kroj brněnského venkova