Nářečí

Knínické nářečí spadalo do podskupiny tišnovské...Mapa nářečí ukazuje, že náš region se v dialektu od ostatního Hanácka odlišoval

 

 

 Josef Helán, obecní kronikář, r. 1993:

 

...Na ukázku celkového rázu nářečí uvádím krátké vyprávění v knínickém nářečí:

 

     ,,Ba chlapče, spumínka na mládí. Tu belu takuví chodubňéší neš jaku je dneska. Te hre só dnes hyný jak sme měli. Místo balóna sme měle pótko hodělanó z hader a panenke, tu bele kóske trucho vuřezanýhu dřeva a vumutaný hadříkama.

     Tulí vulna jak majó mladí dnes sme neměli. Ve vusmi letech sem još měla na starusti hose. Vu prázdninách sem pásla hose z kulikati stavení a kulikrát sem bela ráda, ži mě za tu puchválili. Vupčas sem dustala za každó pasenó hoso jedno korono. Na pastvě sme hrávale rejčůro, tu se vetrhalu strnisku du velkýhu kula, prustředkem se išče vetrhal kříž a hunile sme se dukula. Gdu na ten kříž skučil musel jit ven ze hre. Tak tu šlu furt dukula až zbel jenum jeden. Tu bel vítěz.

     Deš mě belu 10 let tak sem još měla na starosti he kuzo. Každé deň sem jí musela na lóčkách za našéma natrhat plné kuš tráve.

     Ve dvanácti letech sem još hrála divadlu, kerýmo nás nahočila paní očitelka Nuvutná a ta paní očitelka nás take nahočila tancuvat Českó besedo, keró sme tancuvale v kyjuvskéch krujách na véletiščo na Čebínkách.

     A leta hotíkale, deš mě belu štrnást chudila sem du lesa sázet stromke a pumáhala sem v huspudářtví. Huspudář nám za tu kunima vubdělával naše chodubný pulíčku.

     Me z Dulní branke, jak kloci tak he děvčiska, sme se scházívali každé večír na mustě přis putuk nebo ho Vérustuvéch, gde bévala ho zahrádke lavička a spívali sme naše krásný písničke."

    

     A jak to bývalo za Vašich mladých let při zábavách?

 

     ,,Tu bele zábave, huspuda a putum sukuluvňa jen řměla. Me děvčiska sme chudile v kulo pu sálo a spívale sme. Deš začali muzekanti hrát, tak sme hodělale kulu, tučile se a juchale. Tanec a spěv belu mý všecku. Muc ráda sem spívala a ráda spívám du dneška.

     Přistuži sme tu mládí neměli jaku je majó dnešní mladí, přice na ně ráda spumínám a hlavně na te naše krásný večere ze spěvem."

     Vyprávění v knínickém nářečí bylo možno slyšet ještě ve dvacátých létech dvacátého století.

 

 

Z kroniky obce:

 

     ,, Víš mamu tu máš takuvé malé knuflík, kerém vutučíš a máš světlu jaku ve dne he debe bela půlnoc, nebu taková malá páčka keró dáš dulů a vtum se ti mlátička ruzběhne natu tata."...

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Typ nářečí jako u nás (podskupina tišnovská) sahal až po Jundrov jak vyplývá z ukázek nářečí uvedených v publikaci ,,brněnská mluva":

 

 

Další obce brněnského předměstí se svým nářečím již nevymykaly ze středomoravské hanácké skupiny, viz ukázka ze Žabovřesk: